Expozice pand velkých

Zoologická zahrada v Praze představila podobu nové expozice pro pandy velké. V jednofázové mezinárodní projektové urbanisticko-architektonické soutěži byla našemu návrh udělena první cena a zoologická zahrada si ho vybrala i pro realizaci. V současné době je zpracovaná projektová dokumentace pro územní řízení.

Hodnocení poroty:

„Návrh dobře reaguje na reliéf krajiny, citlivě zasazuje nový pavilon do stávající zeleně i do struktury okolních expozic, celkově je zde dobře zvládnutý urbanismus. Navržený prstenec tvořený návštěvnickým prostorem, který venkovní výběhy obepíná, eliminuje rušivé prvky oplocení. Požadované možné uzavření venkovního výběhu pandy je zde dobře řešitelné. Vzniká tak zdařilý koncept expozice, a to jak formálně, tak svým vnitřním dispozičním členěním. Pavilon nabízí vstup ze dvou důležitých směrů – od severního vstupu a východně pak v návaznosti na trasy od hlavního vstupu do zoo ve vazbě na sousední pavilon. Pavilon vytváří vlastní svět, který je viditelný pouze z vlastního pavilonu. Vyhlídková restaurace nabízí atraktivní pohled na jednu z nejžádanějších pražských dominant – Pražský hrad a zároveň umožňuje vnímat vnitřní svět pavilonu s venkovním výběhem pand. Terasa restaurace je umístěna vůči terénu venkovní expozice vhodně, jelikož využívá převýšení terénu v expozici a tedy pohled diváka na zvíře zachovává v přirozené poloze. Za úvahu stojí řešení zásobování restaurace, které je situované z jihu, v rušném místě u pavilonu langurů a v místě, které se nabízí být spíše lákadlem jak restaurace, tak samotného pavilonu pand. Rovněž u pavilonu langurů je možné vhodně využít svažitý terén pro venkovní expozici a interiérové expozice přemístit. Současně je možné zvážit zmenšení prostoru pro zázemí. Nicméně porota tyto nedostatky vidí jako řešitelné v rámci dopracování dalších fází projektu při zachování stávající koncepce. Porota shledává jistou nevyváženost v propracovanosti urbanistické koncepce a výsledné formy, provozu, dispozic a interiéru expozice vůči samotnému architektonickému detailu objektu. Nicméně předložený návrh předpokládá schopnost dotažení architektonických detailů do finální kvalitní podoby. Porota u návrhu oceňuje vhodný vztah mezi architekturou a krajinou, stavba je dostatečně integrována do krajiny zoo a přitom si zachovává výraznou identitu. Prostor pro vnější výběhy pandy je přirozeně rozdělený terénním „hřebínkem“, podél kterého vzniká prostor, ve kterém se zvířata mohou cítit jistě i při velké návštěvnické zátěži a vytváří pandám příjemné refugium, aniž by při tom zmizely z pohledu návštěvníků. V místě mimoúrovňového křížení návštěvnického prostoru a prostoru pand reflektuje návrh vhodnější variantu – tj. zvířata v úrovni nad návštěvníkem.“

Dlouhá cesta za pandou

Hlavním motivem návrhu je cesta za jedním z nejvzácnějších zvířat naší planety. Pavilon je navržen jako cesta objevování a poznání, cesta vedoucí návštěvníka rozmanitou okouzlující krajinou – domovem pandy. Pavilon je časem stráveným s pandou.  

Návrh zachovává maximum původního terénu se vzrostlými stromy v centru řešeného území a celou tuto plochu věnuje zvířatům. Původní terén bude upraven a doplněn tak, aby zde vznikly členité, pohledově atraktivní a chovatelsky kvalitní venkovní výběhy, které budou ústředním prostorem a těžištěm nového pavilonu.

Vlastní pavilon je navržen ve formě „cesty“ – subtilního prstence, tvořeného návštěvnickým prostorem, který venkovní výběhy obepíná, vymezuje a chrání. Z vnější strany k tomuto prstenci přiléhají další provozní části pavilonu – vstupní prostory, restaurace, obchod s dárky a upomínkovými předměty, hygienické zázemí návštěvníků, chovatelské i technické zázemí pavilonu.

Prstenec návštěvnického prostoru spirálovitě stoupá po terénu – je prostornou pohodlnou cestou – vyhlídkou, umožňující sledovat výběh jak z interiéru přes prosklené stěny, tak z venkovního prostoru střešních teras. Návštěvník postupně stoupá a může pozorovat každý detail výběhu z bezprostřední blízkosti, z různých stran a z různých výškových úrovní. Každý návštěvník si může najít to své místo v závislosti na situaci, na postavení slunce, kde se pohybují zvířata – cesta se stává výpravou za pandou, její hledáním, pozorováním, objevováním. Cesta je doslova časem stráveným společně s pandou.

Návštěvnický prostor je zároveň barierou, která výběh obepíná, vymezuje a ochraňuje. Barierou, která je otevřená, prosklená, prostupná pohledům návštěvníků, a přitom zcela bezpečně ohraničující výběhy jako definitivní zábrana. Tím se eliminují všechny rušivé prvky oplocení.

Lokalita: Zoo Praha

Architektonická soutěž: 2017 - 1. místo v mezinárodní architektonické soutěži ČKA

Autoři architektonického řešení: J. Kosnar, P. Ullmann, V. Danda, J. Klika, R. Kupka